skupina 21.11.2023 - Nikaragua - Kostarika - Panama

Despite being the largest country in Central America, Nicaragua sees relatively few foreign travellers. However, those discerning enough to visit will be richly rewarded with a host of natural treasures. These include, among others: lush jungles, active volcanoes, incredible nature reserves, lovely freshwater lakes, and exquisite white-sand beaches. Travellers seeking a bit of culture will be well catered for, with a number of well-preserved colonial towns like Granada and Leon boasting pretty, pastel-painted churches and vibrant local festivals. Not-to-be-missed activities include snorkelling off the Corn Islands and Pearl Cays, volcano trekking and volcano-boarding on the black-sand slopes of Cerro Negro, surfing the impressive waves off the coast of San Juan del Sur, and discovering the local plant and animal life at the extraordinary Miraflor Nature Reserve.

Currency

Nicaraguan Gold Córdoba (NIO; symbol C$) = 100 centavos. Notes are in denominations of C$500, 100, 50, 20 and 10. Coins are in denominations of C$5 and 1, and 50, 25, 10 and 5 centavos.

Banking

Banking hours: Monday-Friday 08h30-16h30, Saturday 08h30-12h30.

Major credit cards are widely accepted by hotels, restaurants and medium to large sized businesses. Smaller businesses and mom-and-pop operations may deal in cash only. There are ATMs in most tourist areas. Whilst the majority are reliable and will work with cards, there's always the chance that they won't work, so plan accordingly. Most ATMs give Cordobas and US dollars. When paying in cash, notes in less than perfect condition may not be accepted; don't accept any that are ripped or have marks on them. Traveller's cheques can only be changed in some banks and are not widely accepted. There may be a fee for cashing them.

Given the relative size of the country and the difficulty of some ground travel routes, internal flights are worth considering. La Costeña Airlines offers domestic flights from Managua to a handful of destinations, including the Corn Islands, Bluefields, Puerto Cabezas and San Carlos. The period around Easter, Christmas and New Year can get booked up.

Lack of road safety is probably the biggest single hazard to travellers in Nicaragua. Road signs are often poor to non-existent. Vehicles don’t always use their lights and driving at night is not recommended. Many vehicles are in poor condition, travel very slowly and break down or stop without warning.

The Pan-American Highway, which connects the northern and southern borders, and some main roads connecting major towns and cities, are in good condition but other roads can be potholed or unpaved, and can be difficult to navigate in the rainy season.

Major international car hire companies have offices at Managua International Airport and in Managua, Granada, San Juan del Sur, Chinandega, Masaya, Matagalpa and Peñas Blancas. Consider a 4-wheel drive if you’re venturing into the mountains or jungle and check your insurance carefully to see what it covers. There are taxis at the airport and in towns and cities. With unmetered taxis, agree to a fare before you set off. Most city taxis are ‘colectivos’ that stop and pick up other people. They have set in-town fares – a map of each area in the city determines the price. No tip is expected.

Most Nicaraguans travel by bus and many of them are knee-crunching former American school buses. Most major destinations have an express service which may be a more comfortable minibus. It’s more expensive than a regular service but can halve the travel time. You need to buy your express ticket in advance from the (often chaotic) bus terminal or from the driver. Drivers are usually friendly and helpful, although it helps to speak some Spanish. There is no train service.

At the heart of Nicaraguan cuisine are rice and beans, ubiquitous in different variations throughout Central America. The staple rice-and-beans dish, gallo pinto, keeps Nicaraguans going all day, served with everything from eggs for breakfast to steak for dinner.

Tap water in Managua has been tested and declared safe to drink. Nicaragua's water is treated and chlorinated, but beyond the capital, it is advised to drink bottled water and avoid ice cubes. Milk in rural areas may be unpasteurised and should be boiled. Powdered or tinned milk is available and is advised. Avoid dairy products that are likely to have been made from unboiled milk. Only eat well-cooked meat and fish. Vegetables should be cooked and fruit peeled.

Tipping In upmarket restaurants of between 10 to 15% is customary, but it's optional elsewhere. If you want to tip, it's better to give it direct to your server.

The climate in Nicaragua differs according to region, so the best time to go varies. The climate is tropical for most of the country and so hot all year round, with temperatures of around 27ºC (81ºF) all year round. In the lower lying areas temperatures range from 22ºC (72ºF) to 30ºC (86ºF), whilst in the mountains it will be cooler; generally hovering between 12ºC (53ºF) and 20ºC (68ºF).

Most tourists visit during the dry season, which runs from December to May. The rainy season is from June to November and the on the Pacific side the rainy season runs from May to November. The climate on the Atlantic northwestern side can be very temperamental and generally receiving the highest volumes of rainfall in the country.

The peak time for visiting Nicaragua is from December to March, so those wishing to avoid the crowds may want to consider travelling during the shoulder season months of May and November.

Lightweight cottons and linens are required throughout the year – bring shorts, t-shirts, and beach wear if you'll be visiting the coast. Waterproofs are advisable during the rainy season. Warmer clothes are advised for the northern mountains; think woolly knits and layers that allow you to wrap up warm as the temperature drops.

Internet access is available in all main towns, where there are lots of internet cafes and most hotels will have Wi-Fi access for guests. Connection speeds are likely to be slower quite intermittent in more remote areas.

Wall outlets in the Republic of Nicaragua are Type B (NEMA 5-15) and/or Type A (NEMA 1-15) and supply electricity at 120 volts AC / 60 Hz frequency. The voltage and frequency of the power supplied there is basically identical to the electricity supplied by outlets in the United States and Canada. Travel plug adapters simply change the shape of your appliance's plug to match whatever type of socket you need to plug into. If it's crucial to be able to plug in no matter what, bring an adapter for all three types.If your appliance isn’t compatible with 220-240 volts, a voltage converter will be necessary.

Kostarika (plným názvem República de Costa Rica, český doslovný překlad Bohaté pobřeží) je perlou Střední Ameriky. Ve srovnání se sousedními státy je skutečnou oázou klidu a skvělým místem pro poznávání tropických oblastí bez rizika. Na severu sousedí s Nikaraguou a na jihovýchodě s Panamou. Na východě tvoří přirozenou hranici Karibské moře, západní břehy omývá Tichý oceán. Celková délka pobřeží činí 1290 km. Od nikaragujské hranice směrem k hranicím s Panamou se táhne horské pásmo vulkanického původu, které rozděluje zemi na dvě části. V centrální části tohoto pohoří se rozkládá vysokohorská plošina. Okraje plošiny tvoří pobřežní nížiny. V těchto úrodných oblastech žije více než polovina obyvatel. Karibské pobřeží je 212 km dlouhé, tvořené převážně mangrovníkovými háji, močály a písečnými plážemi. Pacifické pobřeží je členitější a skalnatější, místy lemované korálovými útesy. Díky množství zálivů a poloostrůvků měří celkem 1016 km.

Ve zdejších tropických lesích roste 1500 druhů stromů. Národní parky zaujímají 12% celkové rozlohy země, dalších 15% zabírají přírodní rezervace a chráněné krajinné oblasti. Kostarika má celkem 26 národních parků, z nichž největším je Cocos Island, ostrov o rozloze 24 km2, situovaný asi 500 kilometrů od kostarického pacifického pobřeží. Nejnižším bodem v zemi je Tichý oceán, nejvyšším je Cerro Chirripo, hora sopečného původu se 3.810 metry, součást stejnojmenného národního parku. Z jejího vrcholu lze za příznivého počasí vidět Karibské moře i Tichý oceán. Největší vodní plochou v zemi je jezero Arenal, nejdelší řekou je San Juan (230 km), která na severu vymezuje hranice s Nikaraguou. Díky osvícenému přístupu k životnímu prostředí, jsou zdejší tropické pralesy stále domovem hravých opic, pomalých lenochodů, pásovců, krokodýlů, tapírů, různých druhů ještěrů, jedovatých žab a ohromného množství exotického ptactva, hmyzu a motýlů. Na pobřeží hnízdí ohrožené mořské želvy a mlžné pralesy poskytují úkryt kočkovitým šelmám, především jaguárům. Pro mnoho turistů je největší atrakcí 850 zaznamenaných druhů ptáků, včetně zářivých quetzalů, kolibříků, papoušků ara a tukanů. Lesy jsou bohaté na ebenové, mahagonové a cedrové dřevo. V přírodní rezervaci Monteverde roste více než 2000 druhů rostlin včetně orchidejí.

Dlouhé pobřeží nabízí vynikající podmínky pro windsurfing. Kostarika nabízí mnoho příjemných pláží a klima jako stvořené pro lenošení. Milovníci vzrušení mohou nahlédnout do vroucích vulkánů, surfovat po obřích vlnách nebo se potápět s delfíny a velrybami. Prožitá dobrodružství můžete zpracovat během odpočinku v houpací síti a užívat si nezkaženého života. Návštěva Kostariky je prostě "pura vida" - národní výraz označující touhu prožít život beze spěchu, bez zmatků a šarvátek.

Ke vstupu do Kostariky je vyžadován cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců. Občané ČR mohou cestovat do Kostariky na dobu do 90 dnů bez víza (vzájemná vízová povinnost byla zrušena v roce 2000). Bezvízový pobyt za účelem turistiky do 90 dnů nelze prodloužit. Za účelem delšího pobytu je nutno z Kostariky vycestovat minimálně na 72 hodin a znovu se vrátit. Případná víza na delší pobyty a k jiným než turistickým účelům udělují kostarická velvyslanectví a konzuláty.

Kostarický colón je oficiální měnou středoamerického státu Kostarika. Jeden colón se sestává ze 100 céntimos (v oběhu se ale žádné mince céntimos nevyskytují). Svůj název nese kostarická měna po Kryštofu Kolumbu (španělsky Cristóbal Colón). Naprostá většina obchodů, restaurací, půjčoven automobilů a hotelů akceptují běžné kreditní karty (nejrozšířenější VISA nebo Mastercard). V San José i v dalších městech jsou na nejdůležitějších místech (velká nákupní centra, banky apod.) umístěny bankomaty. Vedle kostarických colónů jsou při nejrůznějších platbách běžné americké dolary, které jsou bez problémů přijímány ve větších obchodech a ve všech hotelích. Některá prodejní místa odmítají přijímat bankovky v hodnotě 100 USD. Je třeba důsledně zkontrolovat, aby peníze byly zcela nepoškozené. Velmi špatně směnitelné jsou jiné měny než USD, zejména Euro. Euro lze sice v některých bankách vyměnit (Banco Nacional de Costa Rica), ale ve velmi nevýhodném kursu.

Kostarika má vnitrostátní letecké služby, které nabízejí lety po celé zemi. Vzhledem ke špatné kvalitě silnic je létání preferováno před pozemní dopravou.

Kostaričané jezdí vpravo. Úseky panamerické dálnice vedoucí přes větší města bývají v pořádku, ale zbytek cest je směsí prachu, štěrku, výmolů a horských silnic. Abyste si mohli pronajmout auto, musíte být starší 21 let. Je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz. Půjčovny vyžadují kreditní kartu, jako záruku. V Kostarice existuje mnoho různých autopůjčoven, převážně v San José a na hlavním letišti, ale je vhodné si auto zarezervovat prostřednictvím místní cestovní kanceláře nebo být mimořádně opatrní a ihned nahlásit jakékoli poškození nebo škrábance zjištěné na vozidle předtím, než vyjedete. Zajistěte také, aby bylo vozidlo dodáno s rezervní pneumatikou a heverem, protože je pravděpodobně budete potřebovat.

Taxíky jsou v San José dobře dostupné a levné. Taxíky jsou zbarveny červeně (kromě těch, které obsluhují mezinárodní letiště Juan Santamaría, které jsou oranžové).

Veřejná doprava po silnici v Kostarice sahá od velkých autobusových společností, jako je Tica Bus a Transnica, které jsou pohodlné a klimatizované, až po malé kyvadlové autobusy na poloostrově Nicoya. Kostarika má také železniční systém, který návštěvníkům nabízí zábavný způsob, jak prozkoumat části země.

Všichni cizinci, nacházející se přechodně v Kostarice, mohou v urgentních případech vyhledat lékařskou pomoc. Zdravotní péči poskytují soukromé a státní nemocnice. V soukromé nemocnici je potřeba předložit před ošetřením akceptovatelné mezinárodní zdravotní pojištěním nebo uhradit hotově veškeré náklady na léčbu. Při hospitalizaci je vyžadována finanční záloha ve výši 1.000 USD. Ve státní nemocnici je ošetření poskytnuto neodkladně, poté je vyžadována úhrada nákladů za ošetření nebo předložení mezinárodního pojištění. V San José existuje rozvinutý systém zdravotnických zařízení (státních nemocnic i soukromých klinik) s dobrým standardem lékařské péče, z nichž většina udržuje nepřetržitou pohotovostní službu. Mimo hlavní město je hustota zdravotnických zařízení nízká. Kontakt na nejbližšího lékaře má nicméně většina hotelů. Doporučuje se dbát na kvalitu pitné vody (nejlépe je pít vodu v balené formě). Zejména při pobřeží se doporučuje chránit se před komáry. Při pobytu v pralesních oblastech se doporučuje očkování proti žloutence A i B a proti žluté zimnici.

V poslední době kostarické orgány zpřísnily kontrolu pobytového režimu cizinců. Doporučujeme proto dbát zejména na to, že při přechodu kostarické hranice v obou směrech bude do cestovního pasu otištěno příslušné vstupní či výstupní razítko, nehledě na skutečnost, že v mnoha případech migrační úředník razítko otisknout nechce. V blízkosti hranic, zejména s Panamou a Nikaraguou, jsou kostarickou policií prováděny časté kontroly např. na silnicích, kdy jsou kontrolovány především cestovní doklady a v nich otištěná výstupní nebo výstupní razítka. Pokud nějaké razítko chybí, byť chybou kostarického úředníka na hranicích, dostávají se turisté do značných komplikací. Přestože v minulých letech platilo, že Kostarika je na středoamerické poměry nadprůměrně bezpečnou zemí, od začátku 90. let se bezpečnostní situace postupně zhoršuje. V souvislosti se stále se zvyšující kriminalitou nejen v centru hlavního města San José, ale i na celém kostarickém území, je při cestách do Kostariky doporučováno dodržovat základní zásady bezpečnosti, jako uschovat cestovní pas, letenku a další doklady v hotelovém trezoru, cestovat jen se skutečně potřebnou částkou peněz, nenosit šperky, dávat si pozor na cenné věci - videokameru, fotoaparát atd.. Kostarické pláže jsou poměrně nebezpečné, ač to tak na první pohled vůbec nevypadá. Pláže na obou stranách pobřeží se vyznačují silnými proudy, které mohou neopatrného plavce odnést hluboko do moře. Doporučujeme věnovat koupání v moři zvýšenou pozornost. 

Obyvatelstvo a náboženství

Největší skupinu obyvatelstva tvoří běloši (potomci Španělů) 97 %, dále 2 % černoši (potomci bývalých otroků nebo imigranti z Jamajky) a 1 % indiáni. V zemi vyznává 75% obyvatel náboženství římsko-katolické, asi 14% protestantské, dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel. Kostarika leží v bodě, kde se střetává kultura Střední a Jižní Ameriky. Když do země v 16. stolení pronikli Španělé, byl sever pod silným vlivem Mayů. V 17. a 18. století přistávaly na pobřeží Atlantiku lodě, které přivážely africké otroky. V téže době proudily na Kostariku také tisíce Číňanů, kteří zde měli pracovat na stavbě železnice. Působením těchto vlivů postupně vznikala rozmanitá kostarická kultura.

Na Kostariku se primárně nejezdí kvůli ochutnání místní kuchyně, třebaže Kostaričané jsou vynikající kuchaři. Kostarická kuchyně v sobě obsahuje prvky francouzské, mexické, čínské a americké kuchyně, v restauracích Sodas najdete hlavně místní speciality, například polévku z hovězího masa s banány. Základem tradičních jídel je hovězí, drůbeží a rybí maso, doplněné rýží, kukuřicí nebo fazolemi a čerstvým ovocem. Většina těchto pokrmů bohužel mnohde ustoupila všudypřítomné pizze a hamburgerům. Buďte také připraveni na to, že místní svá jídla rádi přesolují. Na druhou stranu je třeba uznat, že jejich káva je skutečnou lahůdkou. Co se týká nápojů, v Kostarice je možnost si koupit refrescos, což jsou studené nápoje vyrobené z mléka nebo vody a z čerstvého tropického ovoce. Kostarika sice není pivní velmocí, ale vyrábí se zde několik značek piva. Rozšířeným nápojem jsou ovocné džusy – kombinace sody, manga, ostružin nebo ananasu, dobré je i pivo. Obyčejnou vodu doporučujeme kupovat jen balenou, protože voda z kohoutků může přivodit žaludeční potíže.

Kostarika leží v tropickém a subtropickém klimatickém pásmu. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 32°C na pobřeží a 17°C ve vnitrozemí. Počasí na karibském pobřeží je více deštivé, zatímco podél Pacifiku trvá období sucha čtyři až pět měsíců. Období sucha trvá od prosince do dubna, zatímco období dešťů tu vládne od května do listopadu. Celkový roční úhrn srážek činí asi 3000 mm. Výše položené oblasti se vyznačují chladnějším podnebím. Po návštěvu Kostariky je nejvhodnější období sucha, které začíná koncem prosince a končí v polovině dubna. Měsíce duben, květen a doba od poloviny října do poloviny prosince vám dají poznat to nejlepší z obou období.

Během pobytu v Kostarice upotřebíte během dne hlavně pohodlné, lehké bavlněné, či lněné oblečení.  Pro pobyt na vrcholcích vulkánů nezapomeňte přibalit i teplejší svršky, jako mikinu, nebo i lehkou bundu. Teplejší oblečení oceníte též ve vnitrozemských oblastech v nočních hodinách. V období, kdy se vyskytují deště, je nutná kvalitní pláštěnka. 

Pro pozorování zvířat je dobré volit oblečení v nenápadných barvách, jako hnědá, či zelená. Můžete přibalit dalekohled. Plánujete-li adrenalinové zážitky, vezměte sebou také pevné boty, či boty do vody. 

Určitě upotřebíte repelent proti hmyzu. Kvalitní repelenty jsou k dostání v lékárnách či větších drogeriích. 

Nezapomeňte na kvalitní opalovací krém, pokrývku hlavy a sluneční brýle. 

Internetové kavárny jsou po celé zemi a většina turistických hotelů poskytuje také Wi-Fi. Rychlost internetu může být poněkud pomalá, ale měla by se zlepšit. Vláda vyvíjí úsilí o zlepšení infrastruktury, aby umožnila rychlejší širokopásmové připojení.

Poštovní služby, telefony:

V Kostarice funguje pošta velmi spolehlivě, je třeba počítat s tím, že místní pošta je pomalá. V odlehlých oblastech Kostariky samozřejmě můžete narazit na problémy. Pokud je možnost, je nejlépe poslat poštu z hlavního města San José, z hlavní pošty, Correo Central. V ostatních případech může trasu Kostarika - Evropa zdolat zásilka až za dva týdny. Nikdy neposílejte poštou žádné cennosti. Drobnosti jako jsou známky, pohlednice a telefonní karty můžete také koupit v hotelích nebo dárkových obchodech. Pokrytí signálem má Kostarika dobré. Nejsnadnější způsob, jak uskutečnit mezinárodní hovor, je nákup telefonní karty (tarjeta telefónica).

Celní předpisy

Od cla je osvobozeno zboží, které nemá obchodní charakter a je vzhledem k druhu a množství určeno k uspokojování potřeb cestujícího (vše v přiměřeném množství): svršky, věci osobní potřeby, léky, potraviny, zdravotní a hygienické potřeby, sportovní potřeby, jedna videokamera, jeden fotoaparát, jedna filmová kamera, jeden dalekohled, jeden počítač, 500 g zpracovaného tabáku, 3 litry vína nebo destilátu nebo likéru na každého dospělého a max. 2 kg sladkostí. Zbraně lovecké a sportovní pouze s dovozním povolením příslušných kostarických úřadů. Peníze do výše 10 000USD. Povinná směna valut neexistuje. Veškeré bankovní transakce nad 10 000 USD musí být nicméně registrovány.

Velvyslanectví České republiky pro Kostariku v Mexiku

Embajada de la República Checa

Cuvier 22, Col. Nueva Anzures, Del. Miguel Hidalgo, 11590 México

Telefon: 0052/55/55312544, 55312777

Nouzová linka: 0052/1/55/21092399

E-mail: mexico@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/mexico

This small, tropical, Central American republic is the kind of melting pot of tradition, culture, and diversity that you’d expect from a country linking two continents and two oceans. Panama’s long coastlines offer exquisite marine playgrounds and an array of natural delights, with numerous historical treasures in between. Visitors can discover world-class surfing at Santa Catalina, take a cruise to the Pearl Islands dotting the Pacific Ocean, relax along stretches of sandy white beaches, explore the ruins of Spanish forts on the Caribbean coast, or paddle deep into indigenous territories in a traditional dugout canoe. Visits to the Volcan Baru National Park Coiba and National Marine Park are also itinerary musts.

Currency

Panama’s official currency is the balboa. The rate of exchange for the balboa has always been tied to the US dollar—one dollar equals one balboa. Panama does not, however, print its own paper currency and instead uses the US dollar as legal tender. Panamanian coins come in 1, 5, 10, 25, and 50-cent pieces. They are the same size, color, and weight as U.S. coins and both are used frequently. While shopping or eating out, you may see prices with either a “$” or a “B/” before them, corresponding the dollars or balboas. They mean the same thing and have the same value.

Banking

There are banks located throughout the country that are open Monday through Saturday. During the workweek, banks are usually open from 8 AM to 3 PM, although they tend to have shorter hours on Saturdays, from 8:30 - 12pm. ATMs are ubiquitous and are definitely the easiest way to get cash – just look for the red signs that say Sistema Clave. ATMs generally accept most types of credit and debit cards (Visa, MasterCard, Amex, Cirrus, Plus) and will charge a service fee, usually around $5. The amount that you can withdraw at one time depends on the bank, though it’s typically around $500.

If you’re coming from the United States, you won’t need to exchange money—the dollar is legal tender in Panama. Changing other foreign currencies can be difficult in Panama. You can exchange money at the Banco Nacional de Panamá in the airport. However, outside of the airport the only place you can exchange foreign currency is at a casa de cambio (exchange house). These can be difficult to find outside of Panama City.

Credit cards are often accepted in the cities, especially at nicer hotels, restaurants and stores. Smaller hotels and restaurants, however, will generally only take cash, as will taxis. The farther one gets from a city, the more difficult it is to use a credit card. Visa and MasterCard are the most widely accepted credit cards, although other cards can often be used in upscale establishments. There are some remote parts of Panama where it’s impossible to use credit cards so it is important to bring cash to these places and to have small bills, as larger denominations are hard to break. Some of these destinations won’t have banks or ATMs either. Traveler’s checks are rarely accepted by businesses in Panama.

Copa Airlines and Air Panama operate flights within Panama. Smaller airports for internal flights are Marcos A Gelabert International Airport in Albrook and Enrique Malek in David, Chiriquí.

Panama is widely accessible by bus, and the roads are often good. However, Panama has several islands that are only accessed by flight or very long boat trips, and for some areas, such as Yaviza for hiking in the Darién, it might be more expedient for those on a tight schedule to fly rather than braving long bus journeys.

The road system throughout Panama is reasonably good. People drive on the right. The speed limit on highways is generally 90 km, and is between 40 and 60 km/h in towns. Nevertheless, it is not considered safe to drive outside the cities by night.

Having such a mix of cultures in the population, it is only right that Panamanians have a huge variety of cuisines, including North American and Spanish.

Traditional cooking is most reminiscent, however, of Creole cuisine, sometimes hot and spicy, always hearty, with rice present at every meal. Seafood is excellent and abundant, especially along the Caribbean coast, where it is fresh-off-the-boat and succulent. Ceviche, a traditional marinated fish or seafood marinated in lime juice, onions and peppers, is superb.

Despite its cosmopolitan influences, Panama’s must-try national dish is a traditional chicken stew: sancocho de gallina, a filling and flavoursome dish comprising of yucca, plantain, mixed vegetables and local herbs.

Tipping

10% is customary in hotels (where it is added automatically) and restaurants.

In Panama the days are hot and nights are much cooler. Temperatures usually range from 32 degrees Celsius (90° Fahrenheit) during the daytime to 21 degrees Celsius (70° Fahrenheit) in the evening. These temperatures are found practically year-round. However temperatures can vary according to geography. The climate is less tropical at higher ground. In mountain areas the average annual temperature ranges from 10ºC to 19ºC (50-66ºF). In Panama humidity is very high at about 80 percent. The rainy season takes place between October and November, and the best months to visit are December until March.

Lightweight cottons and linens are worn, with rainwear advisable, particularly in the rainy season. However, keep it light: just because it rains doesn’t mean it gets cold. Warmer clothes are needed in the highlands, especially in the dry season. If hiking and camping at a higher altitude, things can get very chilly indeed – make sure your sleeping bag can handle it. Hiking boots are great for the mountains, but most of the time you’ll be in flip-flops. Forget your mosquito repellent at your peril, and a mosquito net might come in handy too.

Electrical sockets in Panama are one of two electrical socket types: Type B (NEMA 5-15) and/or Type A (NEMA 1-15). If your appliance's plug doesn't match the shape of these sockets, you will need a travel plug adapter in order to plug in. Travel plug adapters simply change the shape of your appliance's plug to match whatever type of socket you need to plug into. If it's crucial to be able to plug in no matter what, bring an adapter for all types.

Electricity in Panama is 110-120 Volts AC, alternating at 60 cycles per second. If you travel to Panama with a device that does not accept 110 Volts at 60 Hertz, you will need a voltage converter.