Mnozí lidé odlétají za oceán s pocitem, že o USA už něco vědí. Navzdory očekáváním se zdají být parkoviště větší, dálnice delší a mrakodrapy vyšší. Turisté žasnou nad maličkostmi – udivuje levný benzin či bezedné kelímky s kávou. Amerika je pestrou škálou ras a životních stylů. Je také zemí šokujících pravidel a protikladů. Z tohoto přediva je utkán jedinečný způsob života Američanů, který někdo nesnáší, jiný obdivuje. Cestování po USA je mnohotvárné. Můžeme vyrazit na východ do Nové Anglie – kolébky národa. Svůdný je výlet do New Yorku, který omračuje kvapem ulice či velikostí Manhattanu. Věčné léto Floridy svědčí odpočinku, New Orleans zase přitahuje ty, co touží po veselí. A západ? Tomu nechybí žádná klimatická oblast a krajinný typ. To pochopíme v prériích s bizony, v pouštních zahradách kaktusů nebo až vystoupáme k horstvům s lesoparky, vulkány a ledovci. Bez dechu strneme u divokého Pacifiku v záplavě deštných pralesů a v klenbách sekvojí. Nemluvě o strhující krajině rudých skal a kaňonů Utahu či Arizony. Cestování po západě je spjato s duchem divokého západu, indiány, kosmopolitním San Franciskem, stravujícím Los Angeles nebo zářivým las Vegas. Tahle rozmanitá podívaná je nabita magickou podmanivostí a svádí k návratům.
Takže: let’s get on the road…
S třemi a půl miliony obyvatel je „Město andělů“ po New Yorku druhé největší v USA. To není tak ohromující. Uděláme-li ale kolem Los Angeles kruh o průměru sta kilometrů, nacpeme do něj dalších 80 měst, propojíme je dálnicemi a přidáme dalších 13 milionů lidí, získáme pravý obrázek toho, jak Los Angeles a jeho nejbližší okolí vypadá. Kdosi před časem řekl, že Los Angeles se podobá nádoru, který prorůstá a pohlcuje vše, co mu stojí v cestě. Los Angeles postrádá přirozený střed, který obyčejně definuje jiná města. Oficiální centrum,
Návštěvníci míří převážně o něco západněji k pahorkům Hollywood Hills, z jejichž vršku shlíží na město obří nápis Hollywood. Pod nimi se před sto lety zrodil filmový byznys, který učinil z Los Angeles metropoli světového filmu. Hollywood jako synonymum filmového průmyslu založili v letech 1910 až 1920 židovští investoři z Evropy. Mezi nimi například Adolph Zukor (Paramount), Louis Mayer a Samuel Goldwyn (MGM), bratři Warnerovi (Warner Bros.) nebo Carl Laemmle (Universal).
Srdce nočního života Sunset Strip tepe o něco východněji v ulici Sunset Boulevard ve čtvrti West Hollywood. Tady je nejvíce rockových klubů, restaurací, hospod a módních hotelů. Některé bary v okolí pamatují bohémská vystoupení kapel The Doors nebo Love. V hotelu Chateau Marmont Hotel (8221 Sunset Blvd) si naposledy píchnul heroinovou injekci známý americký komik John Belushi. Na jih od tohoto místa se rozkládá čtvrť prominentů Beverly Hills, kde kromě vilek a bungalovů stojících v moři zeleně a drahých německých vozů nic jiného není. Ovšem vyjma krátké třídy Rodeo Drive s obchody, drahými butiky a módními salony, kam chodí nakupovat filmové hvězdy a kde je každý den také obyčejní lidé a turisté vyhlížejí. Obrázek spokojeného života losangeleské smetánky nabídne i výlet některou z uliček do kopců Hollywood Hills.
San Diego vzbuzuje dojem svěžího města, které si člověk vybere nejen kvůli práci, ale i možnosti vydatně odpočívat. San Diego je i městem komfortu, kde žijí přátelští, avšak poněkud konzervativní lidé. Utrácejí své peníze v nákladných rezidencích a na golfových hřištích, která jsou proslavená svou kvalitou v celých Spojených státech.
První Evropané, pochopitelně Španělé, se tady usadili už v roce 1769. Zátoka San Diego Bay totiž skýtala výtečně chráněné přístaviště tolik potřebné pro vytvoření trvalé posádky – misijní stanice Mission San Diego de Alcalá. Význam přístavu vzrostl za obou světových válek a hlavně po vybombardování Pearl Harboru na Hawaii. Americké námořnictvo tehdy do San Diega přemístilo hlavní stan tichomořské flotily a vybudovalo zde strategickou základnu, v níž kotví velká válečná plavidla včetně letadlových lodí a atomových ponorek. S vojáky dorazil vojenský průmysl a práce. Město se během několika let přerodilo z úplného zapadákova v metropoli ultramoderních skleněných budov a obchodních centrál s 1,1 miliony obyvateli.
Williams, Arizona, na slavné Route 66, je město často označované jako „Brána do Grand Canyonu“. Město si zachovalo své kořeny na Divokém západě s historickými památkami z počátku 20. století, včetně slavné Williams Depot, která byla postavena v roce 1908 a nyní slouží jako návštěvnické centrum a vlakové nádraží. Návštěvníci se mohou svézt na Grand Canyon Railway, která vyjíždí z historického vlakového nádraží a vydává se na scénickou cestu přes borové lesy severní Arizony k jižnímu okraji Grand Canyonu. Williams také nabízí celou řadu obchodů, restaurací a galerií, všechny se západním nádechem. Město hostí různé akce po celý rok, včetně Route 66 Car Show, Rodea 4. července a jízdy vlakem Polar Express během prázdnin.
Mexican Hat is a tiny village located in southeastern Utah. This is the perfect place if you're looking to get away from it all in spectacular surroundings or enjoy outdoor activities. Mexican Hat is known for the dramatic red rock formations which dominate the landscape – be sure to check out the Mexican Hat Formation, which the village is named after, and take a drive through the Valley of the Gods. Active travellers will find excellent opportunities for hiking and rafting (on the San Juan River) within Goosenecks State Park – which also boasts some sublime rock formations.
Torrey is located in central Utah, within close proximity of the magnificent Capitol Reef National Park (only 13 kilometres away). Home to the long, spiny ridge known as Waterpocket Fold, the national park is an important desert preserve and will delight outdoor enthusiasts with its range of hiking trails. Choose from short day-hikes, such as the Hickman Bridge Trail, which passes beneath a natural stone archway, or longer excursions such as the Halls Creek Narrows Trail, which – at 35 kilometres – is usually undertaken as a two or three-day camping trip. Other key activities in the park include rock climbing, mountain biking, canyoneering, horseback trails, and fruit-picking in orchards maintained by the National Park Service (only between early March and mid-October).
Magická Hoodoo - doruda zbarvené věže národního parku Bryce Canyon - objevili v roce 1870 vojenští průzkumníci a cestovatelé Clarence Dutton a John Wesley Powell. Ovšemže nebyli tak docela první. Tisíce let před nimi obývali kaňon Anasáziové a Fremontové, příslušníci ztracených civilizací, jejichž příbuznost s Indiány není přesvědčivě prokázána.
Později přišel indiánský kmen Paiutů. Ti říkali strži s pestrobarevnými kamennými špicemi všelijak: Růžová skaliska, Paunsaugunt - Domov bobrů, Paria - to znamenalo Špinavá voda anebo také Panguitch čili Voda ryb. S příchodem mormona Ebenezera Bryce v roce 1875 se přírodní názvy vytratily. Bryce zde založil pilu a těžil v horách dříví. Kraji plnému jehel začali brzy lidé říkat Bryceův kaňon. Ochranná křídla federální vlády nad ním poprvé roztáhl prezident Harding v roce 1923, když jej prohlásil za národní monument a pět let na to pak Kongres za národní park.
Fotografové si zde přijdou rozhodně na své. Doruda zbarvené monolity, fantaskní tvary a množství stínů nadchnou zvlášť při zapadajícím slunci. Odborníci doporučují použít polarizační filtr se stativem. Ale i vyložený amatér zde nemá co zkazit. Za místo s nejpůsobivějším výhledem je považována vyhlídka Bryce Point v první třetině parku.
Jaké je vlastně tohle dynamické, oslnivé hlavní město světového hazardu? Proč jej mnozí zbožňují a jiní zatracují? Takové otázky si lidé kladou, většinou až když se vymaní z jeho podmanivého kouzla, opustí přeplněné ulice a vydají se vstříc opuštěným pouštím, které jej obklopují. Las Vegas je městem vysokých kasin, jejichž noblesa bere dech. Hotelů, které jsou den co den připraveny vstřebat sto tisíc návštěvníků. Není divu, že zde sídlí 15 největších hotelů na světě. Ulice města bují zábavou, oslňují překotnými výbuchy barevných světel neonů, šokují obřími obrazovkami a uzemňují nepochopitelnými atrakcemi za miliony, miliony a miliony dolarů. Las Vegas je také městem zakázané, leč okatě přítomné prostituce, vysoké kriminality, drog, alkoholu, promiskuity a sebevražd. Nejvíce ze všeho je ale továrnou na peníze, která nemilosrdně válcuje třicet milionů turistů ročně a ždímá z nich závratné zisky. Náhoda zde nemá místo. Každý detail je důkladně promyšlen a marketingově ověřen.
Když mafián Bugsy Siegel otevřel v roce 1947 ve vyprahlé poušti luxusní hotelové kasino Flamingo, nikdo by na jeho vizi nevsadil ani cent. Ovšem hollywoodská smetánka z Los Angeles podlehla excentrické povaze projektu a jezdila do Flaminga utrácet jako o život. Značka noblesy, nevázaných pitek a hazardu se rozlétla do světa. Každý chtěl být u toho. V rozlehlém údolí západně od pohoří Spring Mountains se zrodilo nové město, které od počátku připomínalo bezedný trychtýř investic. Komplexy s obrovitými hernami rostly jako houby po dešti a jejich majitelé zvolna počali upírat svůj zrak k obyčejným lidem, neboť bohatá oligarchie měla své limity. Město zlevnilo a maximálně se přizpůsobilo průměrnému Američanovi a jeho představám o zábavě. Lidé nejvíce utráceli na jednorukých banditech, ruletách a Black Jacku. V roce 1951 debutoval v kasinu Desert Inn Frank Sinatra. Po něm přijeli další zpěváci a baviči. Zhruba v té samé době začala armáda s testy atomových bomb na základně Nellis. Sledování jaderných hřibů v zapadajícím slunci patřilo k oblíbené kratochvíli hotelových hostů. Las Vegas bylo na vrcholu. Jenže v 70. letech mu zahrozila krize. Úpadek zažehnala jednoduchá inovace megabuck neboli kumulovaná výhra s prémií, tzv. jackpotem. Namísto dřívějších stovek dolarů začali lidé podstupovat herní maratony, aby vybrali desetimilionové výhry
V městečku Mammoth Lakes bývá živo po celý rok. Nechybí mu atmosféra ležérní pohody ,zvlášť když se nad ním tyčí štíty Sierra Nevady. V létě je oázou pěší turistiky a v zimě zas rájem lyžování. Pohoří Mammoth Mountain, kde jsou vybudovány sjezdovky a lyžařské středisko, má v Kalifornii i celých Spojených státech pověst prvotřídní kvality. Za hradbou těchto hor se nalézají rokle a panenská příroda s hlubokými lesy a horskými bystřinami. Silnice č. 203, která se odvážně pustí do tohoto nepřehledného terénu, končí v dobře ukryté rezervaci Devils Postpile National Monument. Vulkanický blok černého čediče se v dávnověku při tuhnutí zformoval v pravidelné šestihranné sloupy. Obnažený převis těchto útvarů vypadá jako píšťaly ohromných varhan. Přírodní stezka Rainbow Falls Trailhead vede o něco dále k vodopádu Rainbow Falls na řece Middle, nad nímž se po většinu dne klene duha.
Tucked away amidst the foothills of the Sierra Nevada Mountain Range, the community of Oakhurst lies in Madera County, California. It serves as the gateway to some of the state’s most popular attractions and provides an excellent base from which to explore the natural wonders of the renowned Yosemite National Park. Visitors can stopover in Oakhurst to stock up on all manner of goods and provisions needed for outdoor adventuring through the park, with its plentiful motels, gas stations, and equipment shops. Explore the great outdoors, discover local wine heritage and enjoy trout fishing in the scenic Bass Lake. Other popular activities include: hiking, boating, swimming, climbing, kayaking and canoeing.
Centrally located on California’s Pacific coastline, San Simeon is home to some glorious beaches and several impressive architectural sights. This is a town with an interesting past, with the Hearst family’s legacy still casting a long shadow here. History enthusiasts should make sure to visit the Hearst Castle, a palatial 115-room home designed by Julia Morgan, and the Hearst Ranch and Winery, which also exhibits memorabilia from the town’s days as a whaling station. San Simeon is also home to the Piedras Blancas Elephant Seal Rookery, where 22,000 seals gather every year in December in the area around the attractive Lighthouse. Spend a pleasant, active day kayaking, stand-up paddle boarding or swimming at the beautiful William Randolph Hearst Memorial Beach.
Tohle kosmopolitní město (750 tisíc) podmanivého kouzla a atmosféry leží na severním hrotu pahorkatého poloostrova v obrovské zátoce San Francisco Bay. Když se nad střechami bílých domů válejí cáry mlhy z Pacifiku, vypadá San Francisco jako přízrak. A když se pak v třpytu zapadajícího slunce rozzáří město do zlatova, lidé naprázdno polykají neschopni vstřebat gejzír nádhery. Žádný div, že v průzkumech veřejného mínění je trvale považováno za nejhezčí a nejoblíbenější město USA.
Španělé zde v roce 1776 postavili misijní stanici Misión San Francisco de Asís – nyní Mission Dolores . Ale až do roku 1848, kdy vypukla zlatá horečka, mělo San Francisco pověst venkovské díry. Pak během pouhých dvou let zešestinásobilo svou rozlohu i populaci. Jen v padesátých letech 19. století proteklo městem neuvěřitelných 500 milionů dolarů. Většinou z kapes zbohatlých zlatokopů, kteří zde po dlouhých měsících v horách hledali ženy, whisky, hazard a zásoby. Syrovou realitu překotně rostoucího města dobře popsal spisovatel Mark Twain, který tehdy pracoval v místním plátku Call. „…tihle drsní hoši dokázali prohýřit stovky a tisíce dolarů za jedinou noc. Mohli mluvit o štěstí, když se ráno probudili živí.“ Díky zlatu přerostlo později San Francisco v kulturní Mekku a finanční metropoli amerického západu. Nebýt zlata, nikdy by sem nepřišli lékaři, právníci, kazatelé, obchodníci a vědci. Rozkvět města nepatrně přibrzdilo ničivé zemětřesení a třídenní požár v roce 1906. Větší část San Franciska lehla popelem, ale brzy povstala v ještě větším lesku.
