New York City (City se píše proto, že také existuje New York stát) tak, jak si ho představujeme z fotografií, nesčetných filmů, videokazet i románů, to je vlastně jen ostrov Manhattan. Před Manhattanem je ovšem ještě do široka rozlitý Bronx. Město ze železa, cihel, traverz, vyhořelých domů, benzinových stanic, proluk, smetišť, činžáků, dětských hřišť, parkovišť, supermarketů. Působí jako zlověstná předzvěst ostrova, který má být pupkem světa.
V tomhle městě platí několik pravidel. Nenoste peníze, jezděte se zavřenými okénky u auta, nechoďte postranními ulicemi, nevycházejte v noci! New York City je totiž civilizovaným peklem.
V červenci se New York City peklu opravdu trochu přibližuje. Teplota dosahuje 32 stupňů Celsia, vlhkost vysoko přes 90 procent. New York se nepotí - New York se vaří. Teprve tváří v tvář tomuto živlu si uvědomíte jeden prostý fakt. Energetické nároky v létě jsou pro New York větší než v zimě. V ostatních státech je to přesně naopak, ale ne tady. Bez klimatizace se tu nedá žít. Ani v noci nepocítíte žádnou úlevu. Horko, dusno, do hlubokých kaňonů sálá z budov absorbované teplo dne, na ulicích narůstají hromady černých pytlů s odpadky.
Říká se, že New York není Amerika. Ale sami poznáte, že New York není ani New York, protože oficiálně je New York také State Island, Brooklyn, Queens a Bronx.
Když doma a ve světě říkáme New York, myslíme tím vlastně jen Manhattan, ostrov široký zhruba 3 kilometry a dlouhý 25 kilometrů, rozřezaný cirkulárkou na pravoúhlou síť ulic a avenues. Tady je napěchováno vše, co si pod pojmem New York představujeme – stovky mrakodrapů, 400 divadel, 400 galerií, podstatný podíl z 25 000 restaurací a 12 000 taxíků. Z taxíků jsou v New Yorku doslova žluté řeky. Z toho je zřejmé, že Manhattan je ve všech svých jednotlivostech a tvářích neuchopitelný, plně nepoznatelný a vždycky tak trochu i nepochopitelný.
