Bo-Kaap (afrikánsky "nad Kapem") je oblast Kapského Města v Jihoafrické republice, dříve známá jako Malajská čtvrť. Jedná se o bývalou rasově segregovanou oblast, která se nachází na svazích Signal Hill nad centrem města a je historickým centrem kapské malajské kultury v Kapském Městě. V oblasti se nachází mešita Nurul Islam založená v roce 1844. Bo-Kaap je známá svými pestrobarevnými domy a dlážděnými ulicemi. Oblast je tradičně multikulturní čtvrtí a 56,9 % jejích obyvatel se hlásí k muslimské víře. Podle Jihoafrické agentury pro památkové zdroje se v této oblasti nachází největší koncentrace architektury z doby před rokem 1850 v Jihoafrické republice a je nejstarší dochovanou obytnou čtvrtí v Kapském Městě.

Kvalifikovaní muslimští dělníci zvaní Mardijkers se do Kapska stěhovali z jihovýchodní Asie a žili v Bo-Kaapu. Protože domorodé kmeny v oblasti (Kapského Města) kladly Holanďanům odpor, byli otroci zpočátku dováženi z Malajsie, Indonésie a různých částí Afriky, odtud název "Malajci".  Většina nových obyvatel byli muslimové a v oblasti bylo postaveno několik mešit. 

Jasně barevné fasády jsou připisovány výrazu svobody nových majitelů domů, protože všechny domy byly v době pronájmu natřeny na bílo, ačkoli se zdá, že tradice jasně barevných domů začala spíše koncem 20. století než dříve. Přestože oblast byla vždy centrem kapské malajské kultury, až do zavedení zákona o skupinových oblastech apartheidu zde žili i obyvatelé jiných etnik. V různých obdobích k nim patřili Indové, nemuslimští barevní, Filipínci, Afričané, Portugalci a Italové. historicky byl Bo-Kaap větší než jeho současný rozsah.

Během apartheidu nebyla oblast na rozdíl od nedalekého Districtu 6 srovnána se zemí buldozerem, nicméně nemalajští obyvatelé byli násilně vystěhováni v souladu se zákonem o skupinových oblastech ve snaze sympatizujícího úředníka apartheidní vlády (I. D. du Plessis) zachovat malajský charakter oblasti.

S ochranou oblasti se začalo v roce 1943, kdy skupina významných občanů s podporou Komise pro památky obnovila 15 domů. V roce 1966 byla část oblasti prohlášena za národní památku. Od roku 1971 začala městská rada s obnovou domů a uliční zeleně, do roku 1975 bylo dokončeno 48 jednotek.