Každá z hlavních čtvtí Miami žije vlastním, bez nadsázky odděleným životem. Srdce Miami však bije v legendární Miami Beach respektive její elektrizující části South Beach s domy a hotely vystavěnými v nenuceném pastelově barevném stylu Art Deco v letech 1920 až 1930. To je to pravé místo širokých pláží, spoře oděných a na Ameriku nezvykle krásných dívek, svalnatých mladíků, stovek restaurací a kaváren, barů, zářících neonů a noční zábavy. Je rovněž místem kam směřují davy turistů, všudypřítomná komerce, a kde po setmění postávají na rozích ulic luxusní prostitutky.

South Beach: konec soukromé riviéry 
Ještě před sto lety tu přitom chátrala ovocná farma, jejíž majitel John Collins patrně díky boží prozřetelnosti nahlédl do slibné budoucnosti. S pomocí peněz stejně prozíravého obchodníka Carla Fischera tu brzy ze špíny, smetí a mangrovníkových močálů povstala pěčlivě naplánovaná krajina palem, jemných písečných pláží, hotelů a tenisových kurtů. Ve 30. letech minulého století platila Miami Beach za resort výjimečné jakosti, kam se sjížděla vybraná elita národa. Okatě nákladná panská sídla si zde vybudovali kupříkladu král gumárenského průmyslu Harvey Firestone nebo multimilionáři J.C. Penney, Harvey Stutz či Albert Champion. Jejich domy stojí dodnes v ulici Collins Avenue přezdívané ze zřejmých důvodů „ulice milionářů“. Miami Beach prožila v 60. a 70. letech období úpadku, statut soukromé riviéry jí nenávratně vypršel. Kam mohli dříve jen vyvolení, mohou dnes masy.

Čtvrtě prominentů však nevymizely. Jedna z nich se kupříkladu nachází na ostrově Key Biscayne jižně od centra. Své letní sídlo tady měl prezident USA Richard Nixon. Právě tady jej jednoho rána roku 1972 zastihla první zpráva o aféře Watergate. Kvůli ní pak  přišel o úřad.