Walvis Bay, afrikánsky Walvisbaai, německy Walfischbucht (doslova „Velrybí zátoka“) je městečko  v namibijském regionu Erongo. Nachází se na pobřeží Atlantského oceánu v místě, kde se řeka Kuiseb vlévá do stejnojmenného zálivu, který je největším přírodním přístavištěm v zemi, a je obklopeno Namibskou pouští.

Zdejší přístav objevil v roce 1487 Bartolomeu Dias. Domorodí Hererové místo nazývali Ezerogondo, anglický název je odvozen od početné populace velryby jižní v okolním moři. V polovině 19. století zde Britové založili přístavní město, které roku 1884 prohlásili za svoji državu, zatímco Němcům ponechali okolní území. Po první světové válce bylo Walvis Bay začleněno do Jihozápadní Afriky, spravované jako mandátní území. V roce 1977 se Jihoafrická republika vzhledem ke sporům o dalším postavení země rozhodla strategicky významný přístav a jeho zázemí o rozloze 1124 km² odtrhnout od Namibie a dát ho jako svou exklávu pod přímou správu Kapska. Město tak zůstalo součástí JAR i po vytvoření nezávislého namibijského státu v roce 1990, po zrušení apartheidu však byla roku 1992 uzavřena dohoda o společné správě a 1. března 1994 byla exkláva i s pobřežními ostrovy Tučňáků připojena k Namibii.