Tohle kosmopolitní město (750 tisíc) podmanivého kouzla a atmosféry leží na severním hrotu pahorkatého poloostrova v obrovské zátoce San Francisco Bay. Když se nad střechami bílých domů válejí cáry mlhy z Pacifiku, vypadá San Francisco jako přízrak. A když se pak v třpytu zapadajícího slunce rozzáří město do zlatova, lidé naprázdno polykají neschopni vstřebat gejzír nádhery. Žádný div, že v průzkumech veřejného mínění je trvale považováno za nejhezčí a nejoblíbenější město USA.

Španělé zde v roce 1776 postavili misijní stanici Misión San Francisco de Asís – nyní Mission Dolores . Ale až do roku 1848, kdy vypukla zlatá horečka, mělo San Francisco pověst venkovské díry. Pak během pouhých dvou let zešestinásobilo svou rozlohu i populaci. Jen v padesátých letech 19. století proteklo městem neuvěřitelných 500 milionů dolarů. Většinou z kapes zbohatlých zlatokopů, kteří zde po dlouhých měsících v horách hledali ženy, whisky, hazard a zásoby. Syrovou realitu překotně rostoucího města dobře popsal spisovatel Mark Twain, který tehdy pracoval v místním plátku Call. „…tihle drsní hoši dokázali prohýřit stovky a tisíce dolarů za jedinou noc. Mohli mluvit o štěstí, když se ráno probudili živí.“ Díky zlatu přerostlo později San Francisco v kulturní Mekku a finanční metropoli amerického západu. Nebýt zlata, nikdy by sem nepřišli lékaři, právníci, kazatelé, obchodníci a vědci. Rozkvět města nepatrně přibrzdilo ničivé zemětřesení a třídenní požár v roce 1906. Větší část San Franciska lehla popelem, ale brzy povstala v ještě větším lesku.