Když vojín John Colter oznámil v létě 1806 kapitánu Lewisovi, že by rád zpět na západ, zapochybovali k smrti unavení druzi o jeho zdravém rozumu. Colter se totiž právě vracel z tříleté expedice k pacifickému pobřeží (viz Lewis a Clark, Idaho), která jej zocelila a naučila přežít v neúprosné realitě Skalistých hor. Zkušenosti zálesáka a horala přišly vhod obchodníkům, kteří bažili po nesmírně cenných kožešinách srstnaté zvěře a také mužích, kteří by je dokázali dostat z divočiny do přístavů východního či západního pobřeží. Colter v roli skauta společnosti Manuel Lisa’s o objevil rok později při útěku před nevyzpytatelnými Černonožci – Blackfeettermální zázraky Yellowstonu.

Podivně vypadající krajině horkých gejzírů, bahenních vřídel či rozšklebených průduchů zemního plynu neřekl dlouho nikdo jinak, než Colterovo peklo. Ač park je naopak přírodním rájem bizonů, losů, vlků, černých medvědů i nebezpečných grizzlyů. V žebříčku turistické oblíbenosti stojí první národní park v USA (založen 1872) na nejvyšších příčkách. Letní sezona proto spíše připomíná nálet hladových kobylek než poklidný výlet do přírody. K tlačenici velkým dílem přispívají autoturisté, kteří dokážou po pohodlných silnicích objet všechna zajímavá místa během jediného dne. Chceme-li uniknout davům - a to lze - musíme do přírody, na některou z šestnácti set kilometrů přírodních stezek, jimiž je Yellowstone křížem krážem protknut.

Úplně jinak vypadá rezervace v zimě. Bizarní klid zmrzlých vodopádů řeky Yellowstone River, pára tryskajících sloupů a zářivě bílá pokrývka sněhu láká k výpravám na lyžích či sněžném skútru, který si lze pronajmout zhruba za 115 dolarů na den. Průjezdná je v zimě jen silnice pojící severní příjezdové brány mezi městečky Gardiner a Cooke City.