Seattle, město s vůní kávy a deště - největší aglomerace státu Washington, už dávno není jen synonymem špatného počasí a dodavatele pracovní síly pro obří výrobní hangáry Boeingu, ačkoli tady prší opravdu hodně. Město s puncem mládí, dobré muziky a svěžího životního stylu, které si buduje image technologického ráje, si v žebříčku amerických měst vede znamenitě...

V roce 1853 stála v místech dnešního Seattlu jen malá pila Alki Point. Živila nepočetnou skupinu kolonistů, kteří profitovali z ohromných zdrojů kvalitního dřeva a také z výměnného obchodu s indiány Shuamishi. Jejich náčelníkovi Sealthovi vděčí ostatně Seattle za své jméno. Prakticky bezvýznamná osada rostla zvolna, nikdo se zrovna netlačil do bohem opuštěné divočiny, která mohla jen stěží konkurovat třpytu San Franciska a plodným údolím slunné Kalifornie. Nehledě na déšť a permanentní mrholení, které hlavně v zimě dokáže otrávit i kovaného Angličana..

Dalších 40 let se o výraznější příliv nových obyvatel starali převážně Číňané, kteří sem táhli kvůli stavbě železnice. Výtečně se osvědčili, jednak kvůli nasazení, spolehlivosti, hlavně byli ale ochotní pracovat za zlomek běžné mzdy.

Ospalá, frustrující realita Seattlu skončila 17. července 1897. Novou, omračující éru města si vzala na svědomí kolesa parníků Excelsior a Portland, která dotlačila plavidla z aljašského Skagway k molům seattlského přístavu. Za běžných okolností bezvýznamná událost, nebýt toho, že parníky vezly na palubě tři tuny zlata a jejich narychlo zbohatlé majitele. To bylo něco! V té době měli Američané (a nejen oni) se zlatými horečkami bohaté zkušenosti, dlouho proto nelenili. Pohádkové nálezy na řece Klondike rozpoutaly lidské dostihy. Každý chtěl být u toho. Dokonce i starosta Seattlu W. D. Wood se přes noc vypařil, s ním téměř všichni státní zaměstnanci včetně strážníků a požárníků, takže Seattlu hrozil kolaps. Všichno spěchali na sever za zlatou bonanzou.

Nic lepšího nemohlo Seattle potkat. Během dvou let prošlo branami města přes sto tisíc lidí a Seattle patřičně tloustnul. Za pouhých deset let znásobil populaci ze 37 tisíc na neuvěřitelných 237 tisíc lidí. Raketový růst pokračoval s příchodem letecké společnosti Boeing, která se hlavně v době druhé světové války starala o příjmy a živobytí většiny obyvatel. Ještě na konci 60. let zaměstnával Boeing každého pátého praceschopného Seattlana.